Jako každé malé dítě i já toužila buď po koni či pejskovi. Bydleli jsme v dvanáctém patře panelového domu a můj argument, že koně ustájím na balkoně u rodičů, neprošel. V pubertě jsem dostala štěně německého ovčáka, ale později se ukázalo, že je to plemeno do bytu naprosto nevhodné – potřeboval hodně vzruchu a prostoru a soustavně línal. Ne vždy jsem měla náladu, hlavně v zimě, s ním chodit na dvouhodinové procházky. To nadělení, když jsme přišli domů ze školy!

Později jsem hodně přemýšlela nad uskutečněním mého přání pořídit si do bytu psa. Prostudovala jsem kdeco a snažila se vyvarovat předešlé chyby.

Řekla bych, že záleží hodně na tom, co jste ochotni pro svého psího kamaráda udělat ve svém volném čase. Psovi je v podstatě jedno, jestli s vámi žije v bytě nebo na venkovně – je to zvíře smečkové a má-li vás po boku, je šťastné.

Ale určitě je lepší respektovat potřeby daného plemene, nepořizovat si vyloženě pracovní plemeno do malometrážního bytu – potíže na sebe nenechají dlouho čekat a vy se dostanete do téměř neřešitelné situace. Musíte si uvědomit, že soužití se psem není chvilková záležitost a že pes má své potřeby.

• Rozhodně se doporučuje do bytu pořizovat psa malého či trpasličího plemene. V bytě jej nebudete muset překračovat, nebude problém psovi vyčlenit prostor, kde může nerušeně odpočívat a kupř. v bytě 3+1 si umí udělat bezvadnou běžeckou dráhu.
• V dnešní době již není až tak nutné volit si mezi pohlavím psa – fenka sice hárá dvakrát do roka, ale ve specializovaných obchodech se prodávají speciální kalhotky.
• Je potřeba si dobře rozmyslet, zda si přejeme krátkosrstého nebo dlouhosrstého psa a s jakým typem srsti. Krátkosrstá plemena mají výhodu, že o srst není třeba větší péče, ovšem kratinké chlupy se vám všude budou zabodávat. Dlouhosrstá plemena vyžadují péče více, musíte dávat pozor na zplstnatění srsti, je třeba pravidelně pročesávat – ovšem při línání budete chlupy nacházet všude možně. Jsou ještě plemena hrubosrstá, kde srst vypadává zhruba v objemu průměrného padání lidských vlasů a v bytě nebudete nacházet téměř nic.

Zde je sestaven malý náhled plemen, která jsou přímo předurčená k chovu v bytě. Pro ukázku rozmanitosti plemen jsou záměrně uváděna taková, která nejsou až tolik rozšířená a rozhodně mají co nabídnout. Váhu mívají do 10kg, výšku do 40cm.

• Opičí pinč – zbarvení jen černé, svému pánovi projevuje velkou náklonnost a neohroženě se postaví jakémukoliv nepříteli
• Malý hladkosrstý pinč – vyšlechtěn hlavně pro to, aby dělal člověku radost, rád si hraje, je veselý, něžný, sebevědomý a čistotný.
• Bedlingtonský teriér – hustá a vatovitá srst, nikoli však drsná se sklonem ke kadeření. Inteligentní, rád se učí, snadno vychovatelný a ostražitý. V rodině je něžný, přítulný a čistotný.
• Moskevský toy teriér, Lakeland teriér, Skotský teriér, Sealyhamský teriér, Norvičský teriér a Norfolský teriér – vytrvalý, přítulný a skromný společník, vyžadující dostatek pohybu, potřebuje důslednější výchovu.
• Trpasličí a malý špic – nenáročný, věrný společník s bohatou srstí, který bude rád doprovázet svého pána při delších túrách.
• Lvíček – jeho srst se upravuje do „lvího“ střihu, dobrý, hravý a inteligentní společník, miluje procházky i cestování, velmi dobře se přizpůsobuje, potřebuje intenzivní citový vztah, jinak se může stát plachým.
• Tibetský teriér, Ši-tzu a Lhasa Apso – s teriéry nemá moc společného, je klidnější povahy – učenlivý, bdělý a okouzlující člen rodiny, kterému nic neujde.
• Japonský chin, Pekingský palácový psík – hravé plemeno se sklony k tloustnutí – miluje aporty, je nevtíravý a oddaný.
• Brabantík – inteligentní, citlivý a hravý pes s klidnou a vyrovnanou povahou. Mimořádně něžný, často vyhledává bezprostřední kontakt s člověkem.
• Baset – svéhlavý, ale klidný člen domácnosti
• Papillon – miluje procházky, ale déšť v oblibě nemá a je třeba to respektovat – chybí mu totiž podsada. Je mazlivý, jemný a přítulný, snadno se přizpůsobuje.

Autor: Lenka Kreuzová
Zdroj:  hafici.cz