V tomto článku vám přiblížíme, jak svého psa naučit základní hygieně, tedy „jak na loužičky“. Jak své nové štěně naučíte venčit se venku a ne kdekoli v bytě? Jak často je vhodné venčit? Co dělat, když dospělý pes najednou začne konat svou potřebu doma? Na všechny tyto otázky se vám pokusíme co nejlépe odpovědět.
S návykem čistotnosti štěněte začíná již chovatel. Štěňata mají mít porodní bednu již od počátku dostatečně velikou a rozdělenou na dvě části. Část na spaní a část na čůrání. Pokud můžeme pozorovat štěňata od narození, potřebu venčit se jinam než do pelíšku mají asi od 3 týdne věku. Od tohoto období se chovatelům, a později i majitelům štěňat, vyplatí investice do hygienických podložek.

Podložky mají výbornou savou schopnost, štěňata nejsou mokrá, a to ani, když po ní běhají. Podložky pro štěňata mají svůj specifický pach, i po rozšíření prostoru pro hry se většina chodí vyčůrat právě na podložku. To vše ovšem za předpokladu, že jsou podložky pravidelně vyměňovány a chovatel na štěňata má dostatek času. Levnější variantou podložek jsou noviny, ty ale zůstávají mokré a štěňata bývají trochu zašpiněná. Někteří chovatelé používají k venčení položené hadry. S tímto způsobem se příliš neztotožňuji, v každé domácnosti se najde občas na zemi nějaká část oblečení nebo hadr na podlahu, a štěně se začne chodit venčit na něj. Než to majitel zjistí, štěně si na tento způsob venčení a ukrývání loužiček navykne. Z návyku se tak postupně stává zlozvyk, který se velmi špatně odstraňuje.

Zodpovědný chovatel dá štěňatům s sebou podložku při odchodu do nového domova. Nový majitel štěněte udělá nejlépe, když podložku umístí štěněti tak, aby ji mělo na očích. Postupně je třeba ji posouvat směrem ke dveřím. Štěně je třeba vynášet ven vždy, když se chystá na podložku a dává nám tak najevo, že se potřebuje vyvenčit. V konečné fázi podložku štěněti dáme za dveře, tak aby o ní štěně vědělo a dveře zavřeme. Pokud štěně projeví snahu se za dveře dostat škrábáním, běháním okolo dveří a podobně, návyk venčit se a umění říci si, je hotov. Podložka se za pár dní může uklidit.

Pokud si vybíráme do bytu štěně z kotce nebo venkovního odchovu, tyto štěňata je třeba vynášet ven v pravidelných, asi dvouhodinových intervalech, a za vyvenčení venku jej vydatně chválit. Tresty, které u malého štěněte přijdou za loužičku, jsou neúčinné, většinou dojde k narušení vztahu, částečné ztrátě důvěry a nervové labilitě štěněte. Pes se vyvenčit musí, začne se schovávat, a později loužičku udělá jen proto, že čeká trest, který si nedovede vysvětlit.  Vyměšování je jedním z nepodmíněných reflexů, s nímž se pes narodil. Pokud si tedy kupujete štěně, je třeba dopřát mu dostatečnou frekvenci venčení tak, aby nemělo potřebu venčit se doma. Pokud tomu tak není, a štěně se vyvenčí, není to štěně, kdo by zasloužil trest. Štěně je schopno dodržet hygienu tak od půl roku. Křivdy a tresty, které do této doby přijdou, se nám mohou vrátit mnohem později.

Pokud si vezmete štěně, které žilo v nečistém prostředí mezi svými výkaly, učení bude mnohem těžší.  Tato štěňata se vyvenčí zpravidla kamkoli – do pelíšku, vedle misky, na klín a podobně. Naučit takové štěně čistotě doma vyžaduje hodně času, trpělivosti, spoustu vlídných slov. Loužičky, které někdy štěně i dospělý pes zanechá, je třeba ponechat bez povšimnutí nebo nadávek, stejně tak jejich úklid provedeme tak, aby nás pes neviděl. Pokud psa trestáme, hubujeme, ulevíme si, ale problém to nevyřeší. Některým psům to může trvat déle než rok, problém mají především malí nevyrovnaní psi, ti venku neznačkují, cítí spousty psů a čůrat v cizím revíru si nedovolí. Pokud se postupuje správně, problém ustane, když pes dospěje.

Pokud vám z nějakého důvodu začne doma značkovat dospělý pes, postupujte takto:

1. vylučte zdravotní problém
2. zamyslete se, jestli nevznikla dietní chyba, přejedený pes se venčí častěji
3. zjistěte jestli, nenavštívil domácnost jiný pes, nehárá v sousedství fenka (pes může mít potřebu označit si svůj revír)
4. pes vnímá nové přírůstky do rodiny, stejně jako když rodinu někdo opustí
5. ZJISTĚTE JINÝ MOŽNÝ DŮVOD, LOUŽIČKA MŮŽE BÝT FORMA PROTESTU

Zde je několik návodů jak postupovat:

1. pokud najdete nečekaně louži, psa normálně vyvenčete, nekárejte a ukliďte tak, aby vás pes neviděl.
2. pokud pes značkuje i ve vaší přítomnosti, zahajte šokovou terapii. Nejlepší je opatřit házedlo, které chrastí, vydává nepříjemný zvuk. Když pes projeví snahu označkovat, hoďte chřestidlo směrem k němu tak, aby se lekl a činnosti zanechal. Pak je třeba ho zavolat, odměnit za to, že se nevyčůral a jít s ním ven. Postup je třeba několikrát opakovat.
3. pokud pes značkuje pouze jedno místo, zamezte mu tam přístup, nastěhujte tam pelíšek, krmení, vodítko s obojkem, vaše boty nebo cokoliv jiného.
4. když pes vyhledává stále nová místa, při odchodu jej vyvenčete, a zavřete například na chodbu. Prostor můžete vymezit štěněčí ohrádkou, není přece důležité, aby pes sám doma ležel na gauči.
5. pokud pes značkuje vaše věci (postel, gauč), buď mu tam přístup umožněte, anebo úplně zamezte, to podle vaší situace. Nejdůležitějším prvkem terapie je zvýšit aktivitu psa na procházkách. Pes má být spokojený, aby si nevymýšlel.

Pokud jste vyčerpali všechny dostupné rady a pes se nelepší, můžete jej trvale umístit venku, anebo jej naučit venčení na podložku a trpělivě ji celý život psa uklízet. Pes velmi inteligentní tvor, některé křivdy, které na něm zanechá člověk, nezůstanou bez následků. Jsou psi, kteří se ani při nejlepší péči správné hygieně nenaučí.

Autorka: Petra Máchová
Zdroj: hafici.cz