Určitě jste už o této metodě slyšeli. Štěně se má naučit vykonávat svou potřebu na noviny, které se pak postupně posouvají směrem ke dveřím a nakonec ven.
Je to vůbec vhodné? Záleží na vkusu. Někomu to vyhovuje, jiný raději už od štěněte učí na travičku. Nevýhodou novin je i to, že svůj byt na několik týdnů přeměníte na psí záchod. Přece jen chvíli trvá, než noviny došoupete ke dveřím…
Další spornou věcí je psí schopnost rozeznávat. Pes nemusí rozlišit, jestli se jedná o noviny, odloženou knihu vedle postele nebo školní sešit vašich dětí.
Samozřejmě, učit psa na noviny je v některých případech výhodné. Když nejste doma, může vám odpadnout pracné čištění koberce… Jenže má to také své nesporné nevýhody. Nejdůležitější argument zní – proč by si měl pes vypěstovat reflex čurat nejprve na noviny? Abyste ho to později museli zase odnaučovat? Proč to neudělat hned? Jak štěně roste, frekvence vyprazdňování se ustálí a v době, kdy by bylo možné psa už pravidelně venčit na trávě, je zvyklý na noviny… A může tak po určitou dobu odmítat vykonávat potřebu jinde. Asi sami vidíte, že tato na první pohled snadná metoda skrývá určit záludnosti. Kromě toho směřuje proti psím instinktům, které jim velí vzdálit se od „tábora“ a zde vykonat potřebu. Psi jsou totiž od přírody čistotní a nechtějí si prostor, kde pobývají, znečistit. Když na ně přijde potřeba, instinktivně se klidí pryč z dohledu smečky.
Jak trénovat čůrání venku?
Štěňata nemají svůj močový měchýř ještě pod kontrolou, ale chováním vám naznačí, že se jim už „chce“. Jak to poznáte? Pes náhle přerušil to, čím byl zrovna zaměstnán, neklidně pobíhá v kruhu, intenzivně očichává podlahu, kňučí, zrychleně dýchá… Jakmile u psa zpozorujete některý z těchto signálů, jděte s ním hned ven. Dejte mu trochu času, aby si vše důkladně očuchal. Jakmile je pes hotov, můžete ho odměnit pochvalou a pamlskem. Zpočátku choďte se štěnětem ven pravidelně po hraní, spaní, krmení, nebo kdykoliv si myslíte, že zrovna musí. Vyplatí se to.
Pokud je pes v noci neklidný a kňourá, nejspíš chce ven. Překonejte svou únavu a jděte s ním. Stejně tak ráno dlouho nevyspávejte a první, co po probuzení vykonejte, je povinná ranní procházka (nemusí být dlouhá).
Za loužičky netrestejte
Určitě během nácviku čistotnosti dojde k několika nehodám – psa ale netrestejte! Loužičku bez komentářů ukliďte a znečištěné místo můžete ošetřit octem (neutralizuje to zápach a psa to odradí, aby ho zase použil). Rozhodně psovi do loužičky nestrkejte čumák, jak se dříve tradovalo! Když psa načapáte, jak si doma ulevuje, zavolejte na něj hlubším, přísným hlasem „Ne“ nebo „Nesmíš“ a hned s ním jděte ven. Můžete také tlesknout, aby pes přestal. Důležité je, aby poznal, že se vám nelíbí místo ani čas jeho konání. Jde jen o to, abyste ho vylekali a on přestal, rozhodně ho ale netrestejte. Nekřičte na něj, ani mu netřeste za kůži na zátylku! Nácvik čistotnosti chce čas, buďte trpěliví a uvidíte, že za pár týdnů bude po „problému“.
Postřeh na závěr
„Bezkobercové“ domácnosti jsou při nácviku čistotnosti ve výhodě, úklid je méně pracný. Mimochodem, také jste si všimli, že psi při vykonávání potřeby či zvracení upřednostňují koberec před plovoucí podlahou, parketami nebo linem? Asi mají pocit, že do koberce se to vsákne a bude tím pádem uklizeno 🙂
Zdroj: Výcvik psa podle jeho temperamentu, Antje Hebel, GRADA
Tak poslední věta mě velmi pobavila 😀 To bude asi tím, že je to prostě přesné 😀