Název dostalo od slova „samojed“, zastaralého označení národa Něnců, obývajících sever Ruska.

ANGLICKÝ NÁZEV: rus. Samojedskaja Sobaka, angl. Samoyed

PŮVOD: Protože toto plemeno nikdy neprošlo selekcí, zachovalo se až do současnosti v původní podobě. Název dostalo od slova „samojed“, zastaralého označení národa Němců, obývajících sever Ruska. Tito psi byli vždy užíváni k tahu, hlídání a lovu jelenů. Roku 1889 se samojedi objevili ve Velké Británii. Kdysi měli rozmanité zbarvení: černobílé, sobolí, nejcennější však bylo bílé, které začalo být počátkem 20. století kultivováno. Plemeno má po celém světě mnoho obdivovatelů.

POPIS: Jde o plemeno pracovních psů. Jiný název je Samojedský špic. Samojed je krásný pes, vyvážené stavby těla. Trup je lehce protáhlý, svalnatý, kostra silná. Hlava s širokým zploštělým čelem má klínovitý tvar. Uši jsou poměrně malé, tvaru trojúhelníku, vysoko posazené. Hruď hluboká. Bedra jsou silná a široká. Hřbet nesmí být dlouhý. Naopak ocas je dlouhý, stočený, bohatě porostlý srstí, nesený nad hřbetem.

VÝŠKA: Pes má v kohoutku 51 až 56 cm. Fena má v kohoutku 46 až 51 cm.

VÁHA: V rozmezí 23 až 30 kg.

SRST: Srst je hustá a bohatá. Zbarvení: bílé, bílé se žlutým, krémové.

CHARAKTER: Samojed má nezávislou povahu. Po staletích společného života s člověkem si však k němu vytvořil kladný vztah a dobře si rozumí i s dětmi. Vyznačuje se inteligencí a oddaností pánovi. Hodí se pro hlídací a strážní službu.

PÉČE: Nevyžaduje žádnou zvláštní péči.

PLEMENO: FCI V. – Špicové a primitivní typy. Sekce 1 – Severští tažní psi.

OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR : S