Je-li rotvajler vyrovnaně a důsledně vychováván, bude věrný své rodině a stane se i dobrým kamarádem pro vaše děti. S kočkami a dalšími domácími zvířaty nebude mít problémy, pokud s nimi měl jako mladý pozitivní zkušenosti. Někteří rotvajleři se chovají poněkud dominantně k ostatním psům a mají rádi převahu. Rodinné známé nadšeně přivítá, cizí lidi však nepustí dál než za plot. Rotvajler je výborným hlídačem.

Anglický název plemena: Rottweiler

Krajina původu: Německo

Doba vzniku: Kolem roku 1800.

Původní využití: Honák dobytka a hlídací pes.

Využití dnes: Služební pes, hlídací pes, společník.

Průměrná délka života: 11 – 12 let.

Hmotnost: Feny: 42 kg. Psi: 50 kg.

Výška v kohoutku: Feny i psi: 58 – 69 cm.

Plemeno: FCI II. – Pinčové a knírači, molossoidní. Sekce 2 – Molossoidní plemena. S pracovní zkouškou.

Oficiální zkratka v ČR: RTW

Číslo standardu: 147 / 16.01.1996 (Německo)

Rotvajler

Historie: Rotvajler je jedním z nejstarších psích plemen. Jeho původ sahá až do dob antického Říma. Římané s těmito velkými, mastifům podobnými psy lovili divočáky. Tyto psi byli ve středověku v Německu kříženi s místními ovčáckými psy, a tímto spojením vznikl rotvajler. Název dostalo podle města Rottweiler, střediska obchodu s dobytkem na jihu země. Zprvu byl rotvajler používán k lovu černé zvěře, později jako pastevecký pes k doprovázení stád a jejich nočnímu hlídání. Rotvajleři byli známi jako psi řezníků: zapřažení do vozíku převáželi maso, pomáhali hnát dobytek na trh a potom ochraňovali svého zbohatlého pána. V současnosti je rotvajler užíván jako spolehlivý služební pes a hlídač a populární je i na výstavách. Popularitu tohoto plemene velice ovlivnil fakt, že v roce 1901 v Hamburgu jeden četník s pomocí svého Rotvajlera uklidnil dav opilých námořníků.

Typy: Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších variantách.

Celkový vzhled: Rotvajler je středně velký a mohutný pes. Jeho postava je robustní a ukazuje na velkou sílu a vytrvalost. Hlava má širokou mozkovnu. Čenich širšího tvaru je vždy černý. Středně velké uši jsou trojúhelníkového tvaru, převislé, vysoko nasazené. Tmavohnědé středně velké oči mandlového tvaru. Krk je široký a dobře osvalený. Má široký hrudník a záď, břicho nemá vtažené.

Srst a barva srsti: Srst se skládá ze dvou vrstev, z krátké, husté podsady a středně dlouhé, drsné, husté a hladce přilehlé krycí srsti. Na zadních končetinách je osrstění poněkud delší. Někdy se může vyskytnout jedinec s dlouhou srstí, ta je však nežádoucí. Barva srsti je černá, s dobře ohraničenými červenohnědými znaky na lících, tlamě, nad očima, spodní straně krku, hrudi a nohou a pod kořenem ocasu. Bílá skvrna na hrudi je nežádoucí.

Péče: Péče o srst není náročná, ale v době línání je dobré ho každý den kartáčovat. K odstranění odumřelých a uvolněných chlupů se nejlépe hodí gumové rukavice. Pracuje se s ní lépe než s obyčejným kartáčem. Pokud chcete, aby se srst více leskla, můžete použít speciální pleťovou vodu, nebo lesk ve spreji. Drápy udržujte krátké a zvukovod čistý.

Povaha: Inteligentní, poslušný, bezpodmínečně věrný svému pánovi a jeho rodině, dominantní, ostražitý a ochranitelský, odvážný, silný, imponující, někdy žárlivý na pozornost, která není věnována jemu. Svoji rodinu a teritorium brání rotvajler do posledního dechu. Většina z nich má sklon stát se psem jedné osoby.

Vztah k dětem: Při správné výchově, a pokud má s dětmi dobré zkušenosti z mládí, je jim výborným kamarádem a ochráncem. Při styku s cizími dětmi je však nutný dohled dospělé osoby, stejně jako při styku s velmi malými dětmi.

Výchova: Povahu sice mívá vyrovnanou a klidnou, ale nehodí se pro chovatele, který nemá se psy zkušenosti. Jeho výcvik vyžaduje důslednost a spravedlnost. Jestliže je špatně a nedůsledně veden slabým pánem, stane se neovladatelným. Rotvajler je velmi inteligentní, aby odhalil slabost a využil ji. Ve vztahu člověk – pes se snaží získat vůdčí postavení. Důležitá je proměnlivost výcviku, psa musí cviky bavit, vícenásobné opakování by je mohly odradit. Pokud je správně veden, je poslušný a lehce ovladatelný a je z něj klidný a milý domácí společník.

Držení: Tento pes je vhodný jak pro chov v bytě, tak v kotci na zahradě. Vzhledem k jeho nepříliš dlouhé srsti by neměl být držen v kotci celoročně, v chladných měsících je lépe jej umístit v bytě.

Pracovní využití: Rotvajler patří do skupiny služebních psů. Není sice taky rychlý jako německý ovčák, ale jeho předností je rozvaha a klid. Podmínkou chovnosti tohoto plemene jsou zkoušky z výkonu, které jsou přezkoušením zdatnosti psa podle soutěžních a zkušebních řádů pro sportovní výcvik psů. Rotvajler je všestranný pes, který může skládat zkoušky ze všech oblastí sportovního výcviku. Všestranné zkoušky zahrnují cviky ovladatelnosti psa, překonávání překážek, cviky ochrany a obrany psovoda a přezkoušení čichu psa při sledování pachových stop, rozlišování pachů různých osob, předmětů, chemických látek a podobně. Rotvajler také může absolvovat zkoušky lavinářské a záchranářské, po jejich úspěšném vykonání je pak pes využitelný při vyhledávání osob.

Hlídací využití: Je to rozený hlídač, který může být k vetřelcům agresivní.

Pohyb a fyzické vlastnosti: Tento pes nezbytně potřebuje každodenní fyzickou zátěž, samozřejmostí jsou dlouhé procházky, kde se pes může řádně vyběhat a vydovádět. Nejlepší pro něj bude, když bude mít navíc ještě nějakou pracovní aktivitu. V dobré kondici jej udrží také plavání nebo běh vedle kola.

Kynologie: Mondioring, frenchring, obediencie, obrana, dublon.

Nejčastější nemoci: Dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, entropium, ektropium, torze žaludku, ruptura vazů v kolenním kloubu, reprodukční problémy.

Zvláštnosti plemene: Rotvajler dokáže velmi dobře vycítit nebezpečí a své lidi chránit za každou cenu. Je například běžné, že pokud jste se psem na procházce a někoho potkáte, rotvajler se postaví mezi vás a tohoto člověka. Snaží se vás tímto způsobem chránit pro případ, že by se na vás pokusil někdo zaútočit. V tom případě si můžete být jisti, že vám váš rotvajler pomůže. Neznamená to však, že by byl k cizím nepřátelský, pokud je dobře vychovaný nechá se od cizích lidí klidně i pohladit ovšem jen ve vaší přítomnosti. Rotvajleři mají při kousnutí nejsilnější stisk ze všech uznaných plemen. Zajímavý je taktéž fakt, že rotvajleři téměř necítí bolest. Upozornění – pes může po svých předcích zdědit i nadměrnou agresivitu. Při nervovém vzrušení těmto jedincům částečně chybí útlumová složka. Argument, že pes s těmito povahovými vlastnostmi je lepší pro výcvik, je zavádějící.

Příprava na výstavu: Příprava psa na výstavu vyžaduje mnoho času, proto jej na tuto událost musíte připravit již dlouho před plánovanou účastí na výstavě. Posuzování psa probíhá nejprve v klidu, kdy rozhodčí kontroluje psovi úplnost chrupu a skus, na což by měl být pes dobře připraven. U samců probíhá také kontrola varlat. Posuzuje se také kvalita srsti, a důležité je i chování psa při styku s cizím člověkem nebo ostatními psi. Pes musí být výborně ovladatelný na vodítku, klidně běžet vedle levé nohy vystavovatele, nesmí tahat, předbíhat nebo se naopak loudat. Při předvádění by se pes měl chovat přirozeně, klidně a sebevědomě.

Rady a doporučení: Rotvajler není psem vhodným pro úplného začátečníka. Pokud mu umožníte volný pohyb v přírodě, nemá sklony k útěkům. Špatně snáší vedra – měl by zůstat v klidu ve stínu.

Výživa štěněte: Období od 3. do 6. měsíce věku psa je nejdůležitější pro správnou výživu, protože v tomto období roste štěně nejrychleji. Vyváženou výživu zajistí kvalitní koncentrované krmivo pro štěňata velkých plemen.

Výživa dospělého psa: Při dospělém psovi je nutno vzít v úvahu složení a množství krmiva, celkovou zátěž psa, pracovní zátěž psa, roční období a ubytování psa. V zimě je proto dobré zvýšit podíl tuku v krmné dávce psa a před výstavní sezónou přidat optimální množství vitamínů, pokud je pes nedostával celoročně. Při větší zátěži psa je nutné dopřát mu energeticky vydatnější stravu, kterou je však nutno omezit v období klidu.

Výživa starého psa: Staršímu psovi, který již nebývá příliš aktivní je potřeba dodávat krmivo chudší na množství živin, ale obohacené o vitamíny. Ve stravě je nutné snížit podíl bílkovin, aby nebyly zatěžovány ledviny a předešlo se nemocem vylučovacího ústrojí. Starý pes by také neměl dostávat kosti.