Pokud si vyberete nového psa stejného nebo podobného plemene, věku, pohlaví, velikosti nebo dominance, jakou oplývá váš první pes, pak spolu pravděpodobně budou žít v souladu.

Chcete-li pejska z útulku, mělo by především platit, že je obvykle lepší vybrat naprosto opačného psa, než kterého máte. Ze začátku je dobré provést prvotní seznámení „mimo teritorium“, nejlépe na zcela neutrální půdě, takže žádný pes nebude mít výhodu územních práv. Až po důkladném pozorování jejich chování na volných vodítkách byste je měli za předpokladu, že budou relativně pasivní, pustit a nechat přirozeně prolnout. Mezi psy se můžou vyskytovat dominantní vzájemné postoje, což je však úplně normální. Jeden si dovolí něco, o čem druhý ví, že na to nemá právo. Pokud do tohoto procesu nebudeme zasahovat, vyřeší si to sami.

Neměli byste mezi ně vpadnout a narušit jim rovnováhu, ať už násilným zamezením vzájemného souboji o postavení nebo zákrokem proti psu, o kterém se domníváme, že je původcem problému. Při takovém střetu nenastávají žádná zranění, přestože tyto spory vypadají dosti děsivě.Pokud však při takovém setkání k nějakému zranění dojde, měli bychom zvážil, zda je společné soužití dobrý nápad.

Proběhlo-li psí setkání v pořádku a bez bez větších komplikací, tak je dále nechte jednat přirozeně.

Největším problémem je to, že majitelé často na psa, kterého mají déle, pohlížejí jako na výše postaveného. Automaticky mu tak přenecháváme výsadu, což vede k pozdějším problémům.